Eliška

Když jsem na začátku června 2008 dostala email od majitelů mého odchovu Emby, měla jsem radost, že mám nějaké nové zprávy. Mail jsem četla a usmívala se stále víc a víc. Vím, že pro majitele to asi tak úsměvné nebylo, ale stát se to může každému. Takže jsem majitele Emby poprosila o souhlas uveřejnění jejich emailu i s fotkami , aby jste se také mohli možná usmívat. Pro zlé jazyky uvádím- Emba není chovná fenka. Chovná není z důvodu, že by měla nějakou vadu, ale prostě majitelé neplánovali žádná štěňata a ani výstavy. Embu mají pouze jako rodinného kamaráda.Ona jim lásku myslím hodně oplácí :-)

Dobrý den
Už jsou to tři roky kdy jsme si od vás přivezli malou chlupatou kuličku s vrhu E - Embu. Podomácku jí ovšem říkáme Eliška. Už dávno vyrostla z štěněcí roztomilosti, ovšem nic neztratila ze své krásy, ba naopak. Možná není tak veliká jako její tatínek Ašír, ale i přesto budí respekt. Je to ovšem dobrák, kterého si chodí hladit celá školka. Dělá radost nejen nám, ale i ostatním lidem.
Na procházkách se Eliščiným nejoblíbenějším cílem stal nedaleký rybník, kde si ráda plave a děsí ostatní plavce, kteří ji neznají. Jindy jen tak pobíhá kolem nás po lese nebo po poli, neutíká a svým mile líným způsobem se nás drží.
Ale i Eliška nám jednoho dne připravila nemilé překvapení, alespoň zpočátku, až čas ukázal, že není tak zle, spíš naopak. Předminulé léto o velkých vedrech neměla vůbec huť k jídlu a hodně nám zhubla, dokud jsme jí nezačaly vyvařovat nejrůznější lahůdky a snažili se co nejvíc navnadit její chuť k jídlu. V tu dobu se i hárala a jednou utekla k sousedům kde zdánlivě jen honila sousedovic vlčáka. ani jsme neměli strach, že by ji nakryl. Ovšem co čert nechtěl... Eliška začala papat a opět se mile zakulacovat, my ovšem ještě nic netušily a radovali se z toho jak nám hafík pěkně baští. Divné nám to začalo být asi týden před tím než se narodila štěňátka, vybrakovali jsme knihovnu a s hrůzou zjistili, že naše "maličká" holka bude co nevidět maminkou, ovšem co jsme mohli dělat než se narychlo připravit. Asi vám ani nemusím líčit jaký to byl pro nás šok. Vždyť Elišce byl teprve rok a třičtvrtě! Trnuli jsme hrůzou jak vše dopadne a vyčítali si, že jsme ji lépe nehlídali. Eliška naše obavy nesdílela a bez nejmenších potíží porodila dvě štěňátka a po celou dobu se o ně vzorně starala zatímco my jsme umírali hrůzou o ni i o malé.
Voříšci -naši polomastini- se narodili v noci 24.11.2006, spolu s tátou jsme tehdy u Elišky celé hodiny proseděli a snažili se ji uklidňovat, ačkoli ona to vůbec nepotřebovala, na psychiatra jsme byli zralí jenom my a ona vše zvládala s přehledem. A tak přišla na svět Saša-kterou jsme si nechali a Charlie, jež bydlí teď u jedné starší paní asi o čtyři zahrady dál. A Eliška se dál melancholicky vyvaluje na sluníčku, ačkoli se už stala maminkou a prakticky vůbec se nezměnila. Jedinou připomínkou nám je poněkud hyperaktivní Saša, spíš podobná vlčákovi, ovšem s mastiní hlavou. To Charlie je celá maminka, až na temně kouřovou barvu. Nemluvně o tom, že velikostí by se opravdu dědečkovi Ašírovi rovnat mohl...
Eliška je a vždycky byla naším miláčkem i když k ní teď přibyla i její povedená dceruška. Povětšinu času by si na ni člověk jen stěží mohl stěžovat. Je tak milá a krásná až to bere dech, přesto je to i osobnost, která si zaslouží respektovat. Vyrostlo z ní nádherné zvíře...

A tak jsem se rozhodla podělit se o naší radost i s Vámi-rodinou, která našeho miláčka seznamovala s prvními krůčky a dohlížela na to jak roste. Doufám, že jsem Vás příliš nevyděsila příhodou jak se Eliška stala maminkou a spolu se mnou jste si při čtení těchto řádků oddechli, že vše dobře dopadlo. Není nic krásnějšího než mít doma milovaného psa s jeho vlastními štěňátky i když jsou to jen voříšci.
Přeji Vám mnoho slunečních dnů a děkuji, že Eliškou jste proslunili ty naše. Doufám, že Vám i Vašim pesanům se daří stejně dobře a vládne u Vás též pohoda nadcházejícího léta...
Ale věřte mi...teď si Elišku hlídáme daleko víc...

Za rodinu celou rodinu N.......... napsala Anna, i když vy si mě už asi nepamatujete, když jste mi tehdy Elišku dali do náruče a ona se rozškytala...

Mnoho hezkých dnů i s pozdravem od pesů...

Dobrý den,
Bylo by pro mě velkou poctou kdyby se náš příběh mohl objevit i na vašich, mimochodem velmi pěkných, stránkách. Časem nějaké fotky jistě ráda pošlu ačkoli s Eliškou to neni jako s fotomodelem lehké, protože nepostojí a nepostojí, nejlepší je ji fotit ve spánku...
Do přílohy přikládám fotku Charlieho a Saši jako štěňátek, ale jistě brzy dofotím i jak vypadá hafan dnes.

Krásné léto s pozdravem od celé rodiny N..........

P.S. doufám, že pro štěňátka Egi najdete krásné nové domovy a jejich majitelé budou spokojení jako my...